Cestování v této době je pro mnohé z nás složité. Máme rádi turistiku, přírodu a toulání lesem patří mezi naše závislosti. A pro mě to platí obzvlášť, protože rád přírodu fotím a tak musím často někde chodit. Kvůli pandemii, byl u nás do 11.4.2021 zákaz cestování mezi okresy. Pouze v těch nejnutnějších případech to bylo možné a do toho výlety nespadaly. Takže se ani nedivíte, že jakmile zákaz skončil, vyrazil jsem ven. I když jsou ubytovací možnosti značně omezené, dá se přeci spát různými způsoby. A tak jsem vyrazil pro nové fotky na Šumavu.
Nebudu asi sám, když řeknu, že Šumava patří mezi má oblíbená místa. Tak jsem se rozhoupal, podíval na předpověď a vyrazil na nádraží. Musím říct, že největší místo mi v batohu zabíral můj teleobjektiv od Sigma 100 – 300mm f4. Není to žádný drobek a váha také není nejmenší. Byl pátek 18h a už sedím ve vlaku směr Šumava. S sebou mám nějaké oblečení, pláštěnku, něco na spaní a také Canon 70D, objektiv 10-18mm a 100-300mm. O několik hodin jsem již uprostřed přírody mezi kopečky.
Sobotní ráno vypadá skvěle. Předpověď počasí hlásí nějaké přeháňky, ale prozatím počasí přeje. Mám ve zvyku na túry vyrazit brzy ráno, kdy na cestách ještě není tolik turistů a díky tomu se i dříve vracím. Ani teď tomu nebylo jinak. Jako první zastávku jsem si naplánoval vodopád Bílá strž. Tam mě čekala cesta asi cca 5 km. Než jsem tam ale došel, zastavil jsem se na jednom svém oblíbeném fotografickém místě. Tohle místo nelze jen tak minout a je také na Bílém potoku.
Po několika minutách pokračuji již směrem k vodopádu Bílá strž. Jak stoupám výš a výš, počasí se trochu mění, ale neprší. Je tu hezká mlha, která na fotkách vypadá velice dobře. Přidává to fotografiím zajímavou atmosféru.
Vodopád Bílá Strž je jeden z mnoha vodopádů, který se zde nachází. Tento je však nejvyšší na české straně Šumavy. Jeho výška je 13 m. Pro mě jako fotografa toto místo bylo ovšem trochu zklamání. Vodopád z důvodů ochrany přírody není přístupný. Nad vodopádem je vybudovaná vyhlídková terasa, odkud na vodopád dobře uvidíte. Ale fotograficky mě toto místo nijak nenadchlo.
Je na čase se se po červené turistické stezce vrátit kousek zpět. Další kroky vedou na odpočívadlo pod Ostrým. Před sebou mám asi čtyři kilometry a tam si chci dát i oběd. Plány zatím vychází, počasí přeje a potkal jsem asi jenom dva turisty. Cesta nahoru jde dobře, ještě je tu v některých místech i sníh a nesmeky by se mi občas hodily.
Zastavil jsem se na malou pauza pod vrcholem Ostrý. Zde jsem si na odpočívadle dal menší občerstvení a trochu se prošel po blízkém okolí. Tady už bylo lidí docela dost, ale stále se to ještě dalo zvládnout. Po nějaké době byl můj další plán cesty sejít zase zpět dolů. Další zastávkou bude obec Hamry.
Na některých cestách mi aplikace mapy.cz hlásí, že je tam v tomto období zákaz vstupu. Ale i tak mám před sebou asi 7 kilometrů do dalšího průchozího bodu. Počasí se se vylepšilo a příjemně občas svítí sluníčko. V lese ukrytý před větrem mi pod nohami dál ubývají další a další kilometry mého výletu. Je právě asi třičtvrtě na dvě a moje cesta vesele pokračuje. Kousek před obcí Hamry, jsem v lese našel nějaké zbytky bývalé vesničky. Je tu všude mnoho kamení, cihly, náznaky obvodových zdí i malý rybníček, který podle četných stop navštěvují v hojném počtu divoká prasata i ostatní zvěř. Všude spousta popadaných stromů porostlých zeleným mechem a na chvíli se tu zastavuji, abych si udělal několik fotek při tak zajímavém světle. Ve tři hodiny jsem v Hamrech. Prošel jsem obcí, jestli nenajdu otevřené nějaké okénko, ale vše je zavřené. Pro tento den mé putování končí.
Tak dneska je neděle a odjíždím domů. Počasí teprve poslední den se zhoršilo natolik, že už od rána prší. Momentálně jsem na cestě do Nýrska a mám před sebou asi nějakých 12 kilometrů. Neprší nějak hustě ale jemně mrholí. Ráno dokonce nějakou chvíli i padal sníh.
Je přesně 9:30 a já docházím k Vírské přehradě. Když takhle půjdu dál tak v 11 hod. bych mohl stihnout vlak v Nýrsku.
Právě jsem se rozhodl, že když už jsem tady tak nebudu nikam spěchat a raději si to tady pořádně užiju. Takže vlak na 11. hodinu stíhat nebudu ale vrátím se o kousek zpátky a vezmu to přes zříceninu a vyhlídku. Další vlak jede ve 13 hod. pan bych měl stihnout v pohodě. Nyní se nacházím na přehradě.
Právě stojím u rozcestníku který vede na hrad Pajrek. Měla by tam být pěkná vyhlídka i s posezením. Musím říct že i když dneska počasí není ideální, tak výhledy jsou i tak pěkné. Okolních lesů se vypařuje voda a stoupá mlha.
Je 11:18 a právě jsem došel na zříceninu hradu Pajrek. Je to informační cedulky o vodní nádrží Nýrsko. Hodně náročný hezkou se nachází na úpatí Šumavy na horním toku řeky Úhlavy. Stavba přehrady probíhala v letech 1965 až 1969.
Hraniční hrad Pajrek byl postaven v první polovině 14. ho století 3 staré zemské stezce vedoucí z Čech údolím Úhlavy do bavor. Roku 1360 sedle něho psal mě pr Spyder co., řečený z Janovic