Chcete si vyzkoušet lezení po skalách a přitom nepotřebovat žádné vybavení? V Šilinkově dole se nachází tzv. „nultá ferrata“ a zvládne ji skoro každý. Nad tekoucí říčkou Krounkou si užijete lezení po skalách i po žebříku, projdete se i kouzelnou přírodou. Vuřty s sebou, protože cestou je i několik možností, k rozdělání ohně v přívětivém počasí a něco dobrého si opéct.
Netrvalo dlouho a podařilo se mi mé dva kamarády Lukáše s Tomášem přemluvit a vytáhnout na další výlet. Tentokrát nijak náročný a skoro bez kopců, kolem vody. Jdeme se podívat do údolí řeky Krounky. Ve dvě hodiny odpoledne startujeme. Kluci chtějí jít snadnější trasu a tak volí cestu po silnici. Mě cesta po silnici mezi auty nebaví, volím cestu ke Zbožnovskému rybníku, pak přes Malhošť do lomu v Předhradí a na smluvené místo.
Malhošť je lokalita, která je zajímavá především svými skalními výchozy. Na povrch zde vystupují pískovce, která se dlouhá léta ukládala v mořském prostředí. Kromě pískovců se zde vyskytují i plochy slepenců s křemennými valouny. Po malé chvíli mám Malhošť za sebou a červenou turistickou stezkou směřuji k lomu v Předhradí. Když dojdete do lomu, máte dvě možnosti jak pokračovat dál. Jedna je přes most a nahoru k hradu, druhá je dále po červené. Já volím červenou a jdu po ní, protože v jednom místě je pěkný výhled na hrad. Pokud by jste se rozhodli jít skrz hrad, dejte si pozor, že tahle cesta je otevřena jen v určitém období i čase. Jinak skončíte u zamčených dveří.
A přesně kvůli tomuto výhledu jsem šel po červené turistické stezce. Krása, co říkáte? musím se sem někdy vrátit při západu slunce.
Těsně po třetí hodině máme sraz u rozcestníku „Pod Rychmburkem“. Po červené turistické značce přicházíme do údolí a vydáváme se na cestu. Přírodní park Údolí Krounky a Novohradky o rozloze téměř 511ha byl vyhlášen v roce 1998 za účelem ochrany členité krajiny údolí říček Krounky a Novohradky.Jeho rozloha sahá až po východní okraj Luže pod Košumberk. Posláním parku je zachování rázu krajiny s významnými přírodními hodnotami.
Jdeme pomalu kolem vody a prohlížíme koryto řeky. Netrvá to dlouho a stojíme před prvním žebříkem, který můžete přelézt a nebo obejít. Následují nějaké řetězy pro lepší držení a další žebříky. Tomuhle úseku se říká „Nultá ferrata“. Pro mnoho lidí velmi oblíbená část, i pro děti, ale lezeme opatrně. Po překonání těchto překážek dostáváme hlad a chuť na něco dobrého. Moc vody neteče a proto přecházíme na druhou stranu. Někdo po spadlém kmeni a někdo jako já se brodí vodou.
Jdeme po hodince dál. Na konci tohoto údolí sedáme ke stolu a k zlatavému moku. Výlet není ani tak fyzicky náročný tak jako časově. Další hodinová pauza a slunce se pomalu naklání k západu. Dopíjíme pivo a vyrážíme na cestu.
V tuto chvíli je možno se podívat na stavbu poldru u Kutřína. Byli jme tu před rokem a tak nás zajímalo, jak stavba pokračuje. Při povodních má za úkol zadržet přívalovou vlnu.
Bereme to přes louku úhlopříčkou směr Lešany, kolem pole k vlakové zastávce Předhradí a po několika minutách vycházíme na obzoru Skutečského letiště. Slunce již zapadá a nebe se začíná zbarvovat. Směr přímý a nejkratší cestou míříme na náměstí ve Skutči.
Přes hledáček fotoaparátu
